Zpověď Natanashi je konečně tady! Jak hodnotí uplynulou zimní sezónu a jak náročná pro mistryni České republiky byla? To vše nám prozradila v prémiovém rozhovoru.
Jak vypadala tvoje příprava na zimní sezónu?
Moje příprava na zimní sezónu odstartovala přestupem do Dukly Liberec, kde jsem začala trénovat z 40 % s Dominikem Durčem a chvíli s A týmem žen. Zbytek jsem trénovala s taťkou. Nejprve jsem absolvovala tréninkové kempy s A týmem žen v rakouském Hinzenbachu a Villachu a ve slovinské Planici a Kranji. Pak už začala příprava naplno. Jak jsem již zmiňovala, trénovala jsem s Dominikem Durčem a s taťkou.
Co považuješ za vrchol sezóny?
Pro mě největším vrcholem sezóny byla účast na YOG (Youth Olympic Games) v Jižní Koreji. Neskutečné tři týdny, a to nejen se skokem, ale i se severskou kombinací, kde jsem se rozhodla startovat i v individuálním závodě. Odnesla jsem si z toho spoustu cenných zkušeností. Hned necelé dva dny po příletu mě čekala další cesta za zkušenostmi, a to na mistrovství světa juniorů. To bylo pro mě ztížené kvůli onemocnění. Nebylo to vážné, ale nachladila jsem se a lehce ztratila hlas. I přes tyto komplikace jsem to zvládla. Dále následovaly Alpen Cupy, z nichž poslední se měl závodit na umělé hmotě, ale kvůli podmínkám byl závod zrušen. Poslední cílovou rovinkou sezóny bylo mistrovství České republiky v Harrachově.
Měla jsi nějaké konkrétní cíle a podařilo se ti jich dosáhnout?
Musím říct, že cíle jsem měla na zimní sezónu dost vysoké, ale bohužel se mi je nepodařilo splnit všechny. Na YOG jsem měla cíl být minimálně v top 15, ale to se nepovedlo. Na mistrovství světa juniorů jsem chtěla být aspoň v top 30, ale ani to se nepodařilo. Výkonnost tam prostě nebyla. Jsem ráda, že alespoň některé cíle se splnily. Mezi ně patří 1. místo na mistrovství České republiky v kategorii dorostenek. Musím zmínit, že jsem dosáhla i jednoho neplánovaného cíle, a to 3. místa na Youth Cupu v Harrachově v severské kombinaci. Když jsem dělala rozhovor do ČT po skokanské části na 3. pozici, ptali se mě, jak to vidím v běžecké části. Odpověděla jsem, že žádná očekávání nemám, protože se běhu nevěnuji. Brala jsem to jako přípravu na YOG do týmového závodu. Nakonec i přes těžké podmínky to 3. místo padlo.
Jak těžká byla pro tebe tato sezóna?
Upřímně, byla to nejtěžší sezóna, jakou jsem kdy měla. První skoky byly s velkým strachem kvůli pádu, kterým jsem končila minulou zimní sezónu. Dále přesun na větší můstky a kontrola na můstku – to všechno bylo pro mě něčím novým. Spoustu procestovaných hodin, a hlavně časový posun v Koreji, to také hrálo svou roli. Nevyhnula jsem se ani stresu na MSJ a YOG. Byly to velké závody a moje první účast na takových větších závodech, což bylo náročné i psychicky. Samozřejmě to bylo fyzicky náročné. Výkonnost nebyla taková, jakou jsem si představovala. Srovnání se světovou špičkou ukázalo, že rozdíl je velký a nebude to vždy růžové. K tomu všemu jsem musela dohánět školu, doplňovat testy a učivo.
Kdybys měla shrnout tuto sezónu, co ti přinesla a co si z ní odnášíš?
Rozhodně mi ukázala, jak na tom jsem ve světě. Přinesla mi spoustu možností a příležitostí, kam se jednou můžu dostat. Bohužel také přinesla zklamání, že jsem nesplnila laťku, kterou jsem si nastavila docela vysoko, ale to k tomu patří. Jak jsem již zmínila, odnáším si spoustu cenných zkušeností a vím, na čem musím pracovat, abych si mohla splnit své cíle.
Na závěr bych chtěla moc poděkovat mé mamce a taťkovi za obrovskou podporu a za všechno, co pro mě dělají. Dále bych chtěla poděkovat všem mým sponzorům, konkrétně panu Bartoňovi (SONAD), panu Šindelkovi (NEONLAK), panu Kočímu (FONETECH). A rozhodně škole, která mi umožnila odjet na všechny závody této sezóny. Děkuji i všem ostatním, kteří se podíleli na mé přípravě a všem, kteří mě podporovali.
Děkujeme Natálii za otevřený a inspirativní rozhovor. Přejeme jí mnoho úspěchů do nadcházející letní sezóny, kterou úspěšně zahájila 2. místem v německém Kottmaru.