Minulý týden od středy až do neděle proběhl tréninkový kemp ve slovinské Planici. Krom týmu Natanaši se slovinského kempu zúčastnili i dva nejmladší závodníci z domácího klubu TJ Rožnov pod Radhoštěm – Mikuláš Pavlica (8 let), Zbyněk Koleček (7 let) a také mladá nadějná skokanka Lucie Němcová (13 let). Tuto sportovní trojici doprovázeli trenéři Jan Pavlica a Lucie Kolečková. K Natanši týmu se připojila další mladá naděje, Julie Ošmerová (14 let) z Nového Města na Moravě. Skokanku z NMNM už vedlo trenérské duo Natanaši týmu Dalibor Marek a Oldřich Nejedlo.
Jak takový kemp v zahraničí probíhá a zda naplnil očekávání či nikoliv, to už se dozvíte níže v článku. Každopádně my jsme byli hodně překvapeni, co všechno takový kemp obnáší.
S jakým předstihem plánujete kemp?
Všeobecně kempy plánujeme vždy před začátkem nové sezóny, ať už letní nebo zimní. V podstatě to vychází ze závodních kalendářů. Poté se pouze upřesňují konkrétní týdny nebo dny na základě proměnných, jako jsou nemoci, dovolené a také jednoho velmi důležitého faktoru – a tím je počasí. Nechcete přijet do Slovinska, které leží od Liberce zhruba 750 kilometrů daleko, a tam celý den sedět v apartmánu, protože prší nebo extrémně fouká.
Jak zabezpečujete organizaci celého kempu?
Když už je znám konkrétní termín a počet osob, kteří se zúčastní samotného kempu, musíme sehnat ubytování a rezervovat můstky. Tento kemp zabezpečoval Jan Pavlica a tentokrát s tím měl velké starosti. Do poslední chvíle nevěděl, zda budou připravené malé můstky a večer před odjezdem dokonce zjistil, že jeden ze zarezervovaných apartmánů vlastně nebyl zarezervovaný a narychlo musel sehnat jiný. Naštěstí vše dobře dopadlo a za to mu patří velké díky!
Následně se plánuje časový harmonogram a také jídelníček. Můstky máte objednané přesně na čas, např. 10:00 – 11:30 / 14:30 – 16:00, což jsou časy, kdy můžete skákat, jinak máte smůlu. Jídelníček připravujeme tak, aby děvčata měli dostatek bílkovin, sacharidů, zdravých tuků, vitamínů atd. U nich už je to velmi důležité především k poměru výdeje energie a také kvůli váze. U těch malých jako je Miki a Zbynďa se to ještě až tak neřeší. Dle jídelníčku ráno připravíte snídani, poté oběd a i večeři. Prostě jste v jednom kole.
Na druhou stranu holky už si dokážou spoustu věcí udělat sami. Tam jde spíš o ten čas, aby měli prostor na nějakou ranní mini rozcvičku před snídaní a před nebo po obědě čas na odpočinek. Po večeři už to jednodušší, když se nejde skákat. Prostě jste v jednom kole. Trénujete, vaříte a uklízíte. Prostě taková trenérská hospodyňka, říká se smíchem Oldřich Nejedlo.
Jak hodnotíte tento kemp, naplnila se vaše očekávání?
ANO! Opravdu to byl jeden z nejvydařenějších kempů. Těch oblastí musím hodnotit několik. Základem je dobré počasí a také dobrá atmosféra v týmu. To u nás platilo na 100 %. Záměrně začnu od děvčat.
Natanaši i Julča jsou velmi zkušené a mají za sebou několik desítek kempů, jak na domácí půdě taky i na mezinárodní. Holky se znají opravdu velmi dobře a vlastně jejich přátelství se dá přirovnat až k sesterství. Navíc oni se táhnou navzájem, jednou Naty pak zase Jula a pořád dokola. Hodně kempů a závodů jsme odjeli společně s trenéry z NMNM s Rostislavem Latzkou, Janou Kratochvílovou a Jirkou Hradilem a právě zde mezi námi vznikla spolupráce.
Před každým výjezdem konzultujeme aktuální stav a na čem se pracuje, abychom neohrozili zásadní tréninkové náplně svěřenkyň. Po každých trénincích zasíláme videa a opět probíhá konzultace a zpětná vazba. Teď tomu nebylo jinak, vše jsme konzultovali s trenérkou z NMNM Janou Kratochvílovou. A ono to opravdu funguje. Obě děvčata udělala pokrok a zároveň se rozkryly i nedostatky, což je velmi důležité pro další práci. Julča si udělala nový osobní rekord 94 metrů, ale musí pracovat na technice odrazu. Natanaši získala opět sebedůvěru což ukázali telemarky i na můstku HS 105 m. U Naty musíme teď zapracovat na kondici, od toho se vše odvíjí.
A teď k Lučiance. Tu jsme záměrně dali pod křídla holkám, aby se od nich učila. Holky ji vzaly mezi sebe a všechny aktivity dělaly společně. Hry, kondiční, technické cvičení a strečink. Co se týče samotných skoků, tam jsme dělali konzultanty, jelikož Lučianka skákala na malém můstku a ne vždy jsme ji mohli vidět. Ale my už jsme také sehraní, Janek anebo Lucka nám posílali videa a my jsme jim hned dávali zpětnou vazbu. Bohužel Lučianka hned první skok spadla na dojezdu na umělém trávníku a dost ošklivě si spálila koleno. Musela vynechat jeden nebo dva tréninky. Lučianka musí především zapracovat na protažení, aby mohla zlepšovat nájezdové postavení. Pokud si vezme toto za své, za rok nebo dva už může dotahovat holky. Za mě každopádně klobouk dolů, že s tím spáleným kolenem vůbec skákala a ještě k tomu se zlepšila.
Nakonec k těm nejmenším. Oba raubíři Miki i Zbyňďa ukázali mnoho pěkných skoků. Padali i osobní rekordy a Miki si skočil na můstku HS 45 m, což je na něj obrovský můstek. V rámci týmovosti a vlastně i motivace kluků jsme dohlíželi i na jejich rozcvičky. Kluci nás samozřejmě berou jinak, když vidí skákat Julču a Naty a chtějí se nám také ukázat. To je právě na tom to důležité! Hlavně oni z toho mají velkou radost, když si s nimi třeba plácnete. Janek s Luckou odvádí skvělou práci u těch dětiček, opravdu ty pokroky jsou vidět. Sem tam jim hodí nějakou výzvu nebo soutěž a ty kluci se mohou přetrhnout. Skvělá práce!!! Proto jsem rád, že jsme byli společně, že i my jsme jim mohli přispět zase něčím novým.
Jak jsem zmínil někde na začátku, všechny oblasti musím hodnotit pozitivně. Počasí, kolektiv a atmosféru, samotné skoky, ale i ta negativa nebo spíše nedostatky, které se rozkryly, protože ty nám otvírají dveře do další práce.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem trenérům a sportovcům, včetně partnerce Dalibora Marka Evičce, která nám sponzorsky nakoupila a zavařila potřebné maso na celý kemp a zároveň Martině Nejedlové, která nakoupila veškeré potraviny na celý kemp, a ještě na první den předpřipravila večeři.
